Druhy zemního plynu – původ plynu, jeho těžba a využití

Většina laické veřejnosti nerozlišuje jednotlivé druhy plynu a má za to, že plyn je zkrátka plyn. Přitom to tak jednoduché není a dokonce ani zemní plyn není pouze jednoho druhu.

Dělí se podle složení na suchý neboli chudý zemní plyn, který obsahuje vysoké procento metanu a minimální množství vyšších uhlovodíků.

Opakem je zemní plyn vlhký, nebo taky bohatý, to znamená zemní plyn s vyšším obsahem uhlovodíků.

Dalším druhem zemního plynu je kyselý zemní plyn s vysokým obsahem sulfanu, který se odstraňuje před dodáním a konečně existuje zemní plyn s vyšším obsahem inertů.

Energetický obsah a původ

Jiným měřítkem pro odlišování zemních plynů je jeho energetický obsah. Podle toho rozlišujeme plyn označovaný H nebo L. Zemní plyn označený písmenem H má nízký obsah nehořlavých složek. Zemní plyn označovaný písmenem L se vyznačuje významným množstvím dusíku i dalších inertních složek.

Určitě se zeptáte, kde se bere zemní plyn. V přírodě vzniká třemi různými způsoby. Buď bakteriálním rozkladem organických hmot, nebo termogenicky společně s ropou, anebo anorganickou cestou v průběhu tuhnutí zemského magmatu. Bakteriální rozklad se odehrává pouze v mělkých částech zemské kůry a jejími produkty jsou pouze plynné uhlovodíky, tedy metan. Při takzvané termogenické přeměně organické hmoty vznikají jak plynné uhlovodíky, což je zemní plyn, tak i tekuté uhlovodíky, tedy ropa, ale i asfalt, což není nic jiného než pevné uhlovodíky.

Těžba plynu

Podle druhu zemního plynu probíhá i jeho těžba. Zemní plyn se nejčastěji nachází v pórovitých horninách a naleziště jsou ohraničená vodou a nepropustnými vrstvami. Jelikož je zemní plyn lehký, tak se během mnoha tisíců let nahromadil nad ropou či vodou. Většina jeho zásob se nachází v hloubce kolem tří až osmi kilometrů a ložiska jsou jak na pevnině tak i pod mořem.

Vytěžený zemní plyn se čistí a upravuje podle jeho složení.

Velmi často se zemní plyn těží společně s ropou, takže mluvíme o zemním plynu vlhkém. Jiný případ je suchý zemní plyn, který se těží společně s těžbou uhlí. Proto se mu rovněž říká zemní plyn karbonský.

Pokud se uvažuje o zásobách zemního plynu, tak ty se odhadují na cca 161 000 mld3. K výhodám zemního plynu, na rozdíl od jiných surovin, patří hlavně to, že jeho zásoby spíše stoupají. Proto se stále více prosazují snahy o využívání zemního plynu ve větší míře pro různé účely. Příspěvkem do těchto diskusí jsou různé alternativní metody získávání zemního plynu.

Břidlicový plyn

V posledních letech se nejvíce diskutuje o problematice břidlicového plynu.

Břidlicový plyn je vlastně zemní plyn uložený ve vrstvách břidlic. Zatím se břidlicový plyn těží především v USA, ovšem o možnosti jeho těžby a využití se zajímají i jiné státy. Hlavním důvodem zájmu o břidlicový plyn je hlavně fakt, že těžba břidlicového plynu může zajistit nový druh zemního plynu. To by přispělo hlavně k tomu, že tyto země by se staly daleko méně závislé na dodávkách zemního plynu z jiných ložisek.

Výhody břidlicového plynu spočívají v tom, že jeho ložisek je hodně, a to i v zemích, které jiné zdroje zemního plynu nemají. Tato konkurenceschopnost by mohla příznivě ovlivnit ceny plynu.

Svým složením se břidlicový plyn příliš neliší od klasického zemního plynu. Hlavní složkou je rovněž metan, etan, propan, butan, dusík, oxid uhličitý a pentan. Navíc je však v břidlicovém plynu ještě síra a další prvky, neboť se skládá ještě z bahna nahromaděného v břidlicích.

Vlastní těžba je založena na brakování, neboli hydraulickém štěpení. To je umělé vytváření puklin ve vrstvě slabě zpevněných hornin stlačenou tekutou směsí vody, písku a chemikálií, které mohou být nebezpečným zdrojem kontaminace. Nebezpečí, že by se mohly dostat na povrch kromě břidlicového plynu i další látky škodící životnímu prostředí, je zatím brzdou dalšího využívání břidlicového plynu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Chcete dostávat přehled nových návodů e-mailem? Přihlaste se k zasílání týdenního přehledu
Přihlásit